Bezstarostná
Malé ruce kolem velké hlavy,
vlasy mámy líce syna zdraví.
Honem ještě vlepit horké políbení,
„jsou tam kluci – hrajem na honění…“
Čas rozpadu
Rozpadlé tělo, dřív lovec a rek,
každý to zkusí, až přijde ten věk.
Geometrická
Dny se v kruhu točí,
úsečka je krátká.
Přivíráme svoje oči,
jak krásně voní dálka.
O přímce sny se zdají,
spirála je svatá.
někde v dálném kraji,
duše po pokoji pátrá.
Pro Zdeničku
Krev má – vidíš?
Moje dcerko malá, velká…
Navždy ve mne proudíš.
Tváře s důlkem,vráska mělká.
Radost za zamčenou tváří.
Má princezničko v noční blůze,
Přesto Izák na oltáři.
Věřím ve zdar Tvojí chůze!
Tak nevěř noci co se dnem Ti zdá,
totiž mám Tě v krvi – mám Tě rád.
Písečná
Zahladí vítr stopy mé v písku,
pak přivřu ruku jakoby v misku
a naberu zase ať se to sype
dokud mé tělo není přikryté...
Holky už to jede...
Na vycházku? Kam jinam než do šopu.
Na procházku? Vstříc spotřebnímu pokroku...
Vzpomínka na dětství
Být zas jak děti, mít horký dech,
lehnout na trávu a hladit mech,
zákoutí míst, kde nedosáh čas,
vyvolá radost i žal někde v nás.
První prázdninová
Prázdniny jsou srdce bez kamene,
prázdniny jsou písně u plamene.
Prázdniny jsou táborových ohňů vůně,
prázdniny jsou noci někde poblíž tůně,
Prázdniny jsou pro letní lásku čas,
Prázdniny jsou a budou znovu zas.